Dospělý život je tady a s ním bych ráda udělala ze svého koníčka živobytí. Přináší to starosti a změny a nebude to vůbec jednoduché, ale já věřím, že to bude stát za to a že se s vámi všemi budu dál setkávat s úsměvem na rtech a že si focení budete dál užívat.
Už teď jsem se setkávala s tím, že některým “nevoněly” moje ceny a bohužel to tak asi bude dál. Jen, v rámci blogu, bych vám ráda řekla, že to je práce jako každá jiná. A že těch “pár fotek” ujde dlouhou cestu od myšlenky po památku ve vašich rukách. Není to jenom udělat cvak, stáhnout a předat. Musela jsem si vytvořit portfolio, naučit se vše, co teď už umím, dát vám o sobě vědět. Pak jsme se taky museli kontaktovat, domluvit se, vybrat termín a strávit nějaký čas focením. Ale tím to nekončí. Fotografie je také potřeba zpracovat. Stáhnout, vytřídit… a vyretušovat. Možná jste viděli nějaká videa a přijde vám, že to je za 5 minut hotové. Ale zaregistrovali jste, že jsou taková videa zrychlená? Že to, co vypadá jako 15 minut je mnohdy výsledkem mnohahodinové práce? Ano, tak běžné fotografie neretušuji. Ale i přesto každá trvá 15-60 minut. Když si pak sečtete, kolik času těch pár fotek zabere a spočítáte si nějakou hodinovku, pořád máte pocit, že je to moc? V zahraničí by při takových cenách fotografové často nevstali z postele. U nás je to jiné, děláme to z lásky a v místních poměrech, ale přesto. Zaplatit často víc za šaty, které oblečete jedenkrát je normální, proč se to některým zdá tak moc za památku na celý život?
Omlouvám se. Málokdy jsem takhle otevřená. Jen mě to mrzí… když je někdo nadšený, jak se mu ta práce líbí… a potom, když mu věnujete svůj čas, myšlenky… tak řekne “no, ale soused má foťák, ještě se zeptám jeho”. Prosím, zeptejte se ho, ale ne až spolu probereme každý detail. Probírejme to, až už opravdu víte, že budeme spolupracovat spolu.
Díky 🙂
Michaela Jurasová 